A je to...

23. května 2011 v 17:53 | carolin-e |  Já a realita
Jsem tam, kde jsem byla.

Zase úplně na začátku. Jedinný víkend na který jsem se těšila a myslím, že si ho i užila. Vím že víkend končil včera, ale já si ho prodloužila.
Vše to začalo v pátek, kdy u mě měl být celý víkend můj milý, přijely sestřenky, něco se slavilo a bylo fajn. V sobotu přijela teta z Ameriky. Bylo to skvělé. Seděli jsme na terase, povídali si, doslova jsme žrali. V neděli ráno jsme vypadli na jeden kopeček. Fajná procházka v suprovém vedru. Přišli jsme domů na oběd a odpoledne fičeli na cvičák s naší borderkou. Vzali jsme i tetu. Skvělé, úžasné, pes uměl všechno na jedničku. A dnes? Bully jsme školy. Já, ségra i sestřenky. Jeli jsme s babi, nervním dědou a tetou o velkoměsta do ZOO. Krásně mají opravené pavilony. Viděli jsme slůňátko jak saje od mamky mlíko. Potom jsem potkala dvě komunikativní vydry. Měly krásný výběh, vypadaly hodně hravě. Se slzami jsme se rozloučili s tetou, poděkovali a jeli domů...
A co mě čeká teď? Znovu učení. Z ekonomiky mi hrozí čtverec, a o nápojích ani nemluvím.
Pecka. O tomto víkendu to vypadá černě. Už v pátek jedem k babi. Berem psa (aspoň něco) To bude zábava v pátek večer, opravdu. Sedět znuděná, maximálně u kompu. A v sobotu??? Slaví babička narozeniny a smaží se vaječina. Co to znamená pro mě??? Hlídat malé smrady, odporovat řečem od mých rodičů a ještě snášet odpornější kecy matčiných sestřenic ,,proč tu nemáš toho svojeho?" ,,Už před sebou aji prdíte?" Takhle bych mohla pokračovat hodně dlouho....Ještě že v sobotu jedeme domů a já večer povalím na zábavu k nám do vesnice. Uvidíme co se tam bude dát dělat. Něčeho bych se možná i napila. A taky si zkusím zpříjemnit víkend nedělním fotbalem...
Jo, a vůbec jsem se nezměnila. Jsem alergická na jisté slova i věci. Naivní jsem byla, když jsem si myslela že se změním a naučím se brát věci s nadhledem...Pořád se ve mě vaří krev. Nejspíš se už nezměním...Toť vše, až na mě zase příjde záchvat vzteku a smutku, dám vám vědět...
P:S Mohla bych konečně navštívit po dlouhé době Anne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anne | Web | 24. května 2011 v 21:05 | Reagovat

To je fajn, že sis to užila. Buď ráda, že jsi nešla do kina, byl to děs.
Ty vydry jsou krásné, to slůně bych taky chtěla vidět...
Přežij oslavu. Soucitím s tebou. Také nemám ráda "vtípky" příbuzných.

2 Carolin-e | 24. května 2011 v 21:10 | Reagovat

Já si to nakonec stáhla. Nebyl to špatný film, až na některé scény, to sem se opravdu bála. Ale jinak příběh nebyl špatný.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama