Únor 2011

Finišujem?

17. února 2011 v 13:18 | carolin-e |  Já a realita
Krádsných 66 hodin mám za sebou!!! Ještě 4 hoďky, a mám trochu peněz v kapse :D Jsem ráda že jsem to zvládla... Ale neříkám HOP! Protože jsem tady ještě do neděle...Možná pojedu domů až v pondělí ráno, abych dostala zaplacené přes čas. V pondělí odpoledne jsem už byla doma. Masér mě hodil domů, ani jsem vlakem jet nemusela (jupí) V úterý jsem byla od rána u mojeho (krásně bylo, koukli jsme na ,,horor" šli vyvenčit pejska a já pak valila dom...) Ani jsem vlastně nevybalovala, jen přehodila pár věcí do menší tašky (což byla blbost, jsem zvědavá jak pojedu zpátky domů, to budu mít tu tašku k prasknutí) :D A ta moje postýlka...Hmm, na ni se tak dobře spinká... Ve středu přijel milý ke mě, mrkli jsme na film a pak vařili. Normálně mě to vaření s ním baví víc, než když vařím sama. Večer jsem vlezla jen do sprchy a šla spát... Snad není nutné vám ani sdělovat, že se mi nechtělo vstávat. Tak teď sedím tady, mám  za sebou snídaně a obědy. 
Odpočítávám poslední dny. Už se těším na to volno. A taky na peníze. Chci brigádu. Už jsem se tady ptala... Snad to vyjde, a třeba ne.. Nevím teď co chci....Kecám vím, jen bych to chtěla mít všechno pěkně nalajnované :( Přítel, peníze, užívání si...Asi to tak nepůjde, na to je život moc velká svině :D :(
Nic, končím, jdu nechat nožky spočívat, ten víkend bude tady ještě zajímavý ;)

Boj optimismu

11. února 2011 v 11:03 | carolin-e |  Já a realita
V 16 letech vás zavřou na dva týdny mimo civilizaci kajsi na kopec, mezi dvě padesátileté baby, do jednoho malého pokoje, plného bordela... Jak by vám asi tak bylo? Každopádně se snažím podlehnout optimismu a tak si říkám, že mám pět dní za sebou. Teď mě čeká ještě dnešek večer, kdy je 21 lidí na večeři. Do večera mám padla. Pak mě čeká sobota, pokud bude tak škaredě, tak to asi taky nebude žádná sláva, ale uvidíme. No a v neděli by zamnou měli přijet rodiče, vzít mi kufr. V neděli bude dost lidí. V pondělí mě provozní hodí blíže domovu a pak tadááá úterý a středa budu pěkně v klidku doma s mým milým (bohudík že nám to tak vyšlo) Ve čtvrtek ráno se tady zase vracím. No a do neděle to prostě budu muset přežít. Vezmu si sebou už menší tašku...
Snad jen, aby nebyl sníh, ať mi odjede ten kufr, nerada bych ho s sebou tahala...Snad je to vše...Těším se na odpoledne, přijede zamnou můj milý, dostanu energii na víkend :)
Bye dětska!

Bolest...

9. února 2011 v 10:16 | carolin-e |  Já a realita
Nepomůže asi ani prášek...Bolí mě hlava, už třetí den mě tak zvláštně pálí oči. Asi to mám z krční páteře. Ty madrace tady jsou pěkně na nic...Jsou měkké, až nepřirozeně, postele vržou, uklízečky chrápou!!! Jen se mi smějte, ale já toho mám už plné zuby. Bolí mě za krkem, i čelo tak zvláštně řeže....to jsou stavy, opravdu.
Včera jsem se odvážila jít se projít ven. Bylo nádherně. Vyčistila jsem si hlavu a při té štrece do kopce jsem se i zapotila :D
Teď mám zase chvíli volno...Oči se mi zavírají. Jenže já chci spát až večer. Jedna baba je tu úplně posraná z té Šeherezády, jsem pasivní divák té příšerné slátaniny. A při představě že tady bude až do neděle! OOO za co mě to trestáte??? Jen doufám, že ke konci týdne dorazí ten kámoš, ať si tady mám ským normálně povídat. Nový číšník na druhé směně, je divný...Asi proto, že je to chlap :D
Končím, něco tu páchne...:-O

na penzionku v koutě...

8. února 2011 v 10:23 | carolin-e |  Já a realita
tak už od včerejška jsem na místtě. Nevím, nechce se mi moc psát. Zatím je to tu fajn, nikdo po mě ještě neječel... Jenže já se nudím. Ten kámoš co tu měl být semnou tak je furt nemocný, se bojím  že už ani nepřijede. Je mi tu smutno, není si ským povídat :( to že mám internet je trochu plus, ale co z toho? Příští týden pojedu asi na pár dní domů, což je skvělé...už aby to bylo......
A taky chci říct, že dokážu odpustit ale zapomenout už asi ne! Zvláště v jistých věcech...já chci domů, je tu nuda :(

Praxe

8. února 2011 v 10:23 | carolin-e |  Já a realita
tak už od včerejška jsem na místtě. Nevím, nechce se mi moc psát. Zatím je to tu fajn, nikdo po mě ještě neječel... Jenže já se nudím. Ten kámoš co tu měl být semnou tak je furt nemocný, se bojím  že už ani nepřijede. Je mi tu smutno, není si ským povídat :( to že mám internet je trochu plus, ale co z toho? Příští týden pojedu asi na pár dní domů, což je skvělé...už aby to bylo......
A taky chci říct, že dokážu odpustit ale zapomenout už asi ne! Zvláště v jistých věcech...já chci domů, je tu nuda :(

Nesnáším loučení

5. února 2011 v 21:51 | carolin-e |  Já a realita
To co jsem chtěla prožít jsem prožila teď je to pryč...Domovem voní pomelo, které přebilo vůni pěny, ve které jsem si pěkně dlouho hověla. Trošku jsem přepískla tu teplotu, ještě teď je mi pořádně teplo. Poslouchám pohádkovou písničku :) jééé, tam mám třikrát P :D Ale o to tu teď nejde. 

Ale néé!

2. února 2011 v 20:48 | carolin-e |  Já a realita
To už je fakt v prdeli :D Kámoš se kterým jsem měla jet na praxi, je nemocen s antibiotiky. Jedu na praxi sama! Super opravdu :( Čekám teď na bylinkový uklidňující čaj. Moje nervy pracujou naplno. Částečně už mám sbaleno. Zítra se odreaguju u milého a pak realito, dělej si semnou jak uvážíš. Nemám moc chuť se rozepisovat, jen podávám info, že mi to ten osud zase pěkně připepřil. Nevadí, úsměv na rtech třeba všechno zachrání.
P:S ten pepřák si musím pořídit co nejrychleji!!!